Working After Using Addictive Substance
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (Zákoník práce)
Zákoník práce zejména stanoví povinnost zaměstnance neužívat návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.
V pracovní době se zaměstnanci zakazuje užívat návykové látky i mimo pracoviště.
Zaměstnanec je zároveň povinen se podrobit na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem návykových látek. Postup tohoto vyšetření přítomnosti návykové látky podrobně upravuje Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který mj. stanoví, že pokud se osoba odmítne podrobit takovému vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem návykové látky. Požití návykové látky v pracovní době by pak mohlo být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem.
Pokud si zaměstnanec způsobí pracovní neschopnost jako bezprostřední následek zneužití návykových látek, je možné mu dát výpověď i v době, kdy je uznán práce neschopným. Konzumace návykových látek má pak dopad také do náhrady škody – zejména odpadá omezení náhrady škody způsobené z nedbalosti na 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
§ 53 – Omezení zákazu výpovědi dané zaměstnavatelem
§ 55 - Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem
§ 106 – Práva a povinnosti zaměstnance
§ 257 – Rozsah náhrady škody (škody způsobené porušením povinnosti na straně zaměstnance)
§ 270 – Zproštění se povinnosti k náhradě škody na straně zaměstnavatele