Dosing Cannabis

Na rozdíl od většiny farmaceutických léku se konopí vyznačuje širokým rozpětím dávkování, vysokým bezpečnostním profilem a univerzálností při léčení mnoha symptomů a nemocí. Snad to nejdůležitější pro úspěch léčby je správné dávkování.

Na rozdíl od jiných léků nelze u konopí určit přesné dávkování na základě tělesné hmotnosti, věku a zdravotního stavu. Každý z nás má svou vlastní vnitřní chemii a endokanabinoidní systém je velmi složitý, takže to nejoptimálnější dávkování se bude u různých lidí výrazně lišit. Namísto toho, abyste se v dávkování slepě spoléhali pouze na svého lékaře (nebo na kohokoli jiného), existuje jednoduchá metoda, pomocí níž si pacient může nejvhodnější dávkování sám určit.

Bohaté zkušenosti s dávkováním konopí

Americký lékař Dr. Dustin Sulak léčí s kolegy v Nové Anglii pomocí léčebného konopí přibližně 18 000 pacientů v rámci integračního přístupu ke zdraví (kombinace konvenční a alternativní medicíny) a jeden z jeho nejvýznamnějších objevů se týká právě optimálního dávkování. 

„Když jsem s léčbou pacientů začínal, zaráželo mě, že některým stačí velmi malá dávka (např. jedno potáhnutí z dýmky), zatímco jiní pro optimální účinek potřebují dávku mnohem větší (např. celý joint). Časem jsem si začal všímat, že u některých pacientů, kteří brali malé dávky, se dostavovaly lepší výsledky než u pacientů s podobnými problémy, kteří užívali velké dávky,“ vysvětluje lékař. „Nakonec jsem zjistil, že většina lidí má v dávkování určitou hranici. Pod touto hranicí zaznamenávají postupné a neustálé zvyšování léčebného účinku. Užívají-li však dávky nad touto hranicí, začínají si vytvářet toleranci, léčebný účinek se snižuje a začíná se objevovat více vedlejších účinků. Tomuto jevu se říká dvoufázový průběh reakce na dávku.“

Potvrzeno vědou

Preklinický výzkum tato tvrzení potvrzuje a dokazuje, že užívání vhodného množství kanabinoidů může zvýšit citlivost reakce endokanabinoidního systému a vést ke zvýšené produkci endokanabinoidů a exprese a vazebné afinity kanabinoidních receptorů, díky čemuž se postupně snižuje potřeba vysokých dávek. Naopak ke snížení citlivosti reakce endokanabinoidního systému dochází vytrvalým zatěžováním (např. dlouhodobými vysokými dávkami) a následné internalizaci membránových receptorů do endozomů – buňka doslova vtáhne kanabinoidní receptor dovnitř, takže jej není možné nadále stimulovat.

Díky práci s pacienty se Dr. Sulakovi a jeho kolegům nakonec podařilo vyvinout program, který pomáhá uživatelům konopí nalézt jejich optimální dávku do čtyř dnů. Také vytvořili „senzibilizační protokol,“ jenž umožňuje restartovat citlivost odezvy endokanabinoidního systému a dosáhnout daleko lepších výsledků za pomocí malých dávek do šesti dnů.  Po využití tohoto protokolu zaregistrovalo90 procent pacientů snížení nutné dávky a zvýšení účinku. Průměrně se dávka snížila o 56 procent. Toto snížení nejenže zvyšuje účinnost a redukuje vedlejší účinky, ale také pacientům šetří peníze a potenciálně zpřístupňuje léčbu i těm, kteří mají ke konopí pouze omezený přístup.

Deset procent pacientů vyžaduje větší dávkování pro dosáhnutí optimálních výsledků – často výrazně větší dávkování. Pro představu, v případě pacientů s citlivější reakcí na konopí jim může ulevit 3–5 mg jedné odrůdy konopí, zatímco u některých se dostavují optimální výsledky při dávce stejného konopí až u 300–500 mg.

Zajímavé také je, že pokud se dávka zvyšuje pomalu a s citem, pacienti jsou často schopni snášet výrazné dávky kanabinoidů s minimálními vedlejšími účinky. U specifických onemocnění, jako je rakovina a chronické infekce, mohou někteří pacienti reagovat lépe na velmi vysoké dávky.

Obecně se dá říci, že pro pacienty s lepší odolností a vyrovnanějším fyziologickým stavem jsou výhodnější malé dávky, zatímco pro pacienty s dlouhodobými a vážnějšími onemocněními je někdy lepší agresivnější dávkování, aby se průběh nemoci udržel na uzdě. Tito pacienti mohou přejít na malé dávky později, když už jsou na tom zdravotně lépe.