Curing

Curing po sklizni je zásadní proces pro všechny, kdo chtějí mít co nejkvalitnější úrodu, ovšem mezi pěstiteli není příliš rozšířený.

Proces curingu (z angličtiny překládáno nejčastěji jako „školení“, ale už se mezi českými pěstiteli konopí uchytila i přímo anglická verze) přichází po sušení a zajišťuje zahájení několika různých chemických procesů, které zvyšují kvalitu usušených květů.

Zbavit se chlorofylu

Zaprvé dá bakteriím čas, aby rozložily zbývající chlorofyl v rostlinné hmotě. Chlorofyl je zelený pigment, který se dá najít téměř v každé rostlině, a je důležitým faktorem pro fotosyntézu – tedy prostředek, kterým pro sebe rostliny vyrábějí potravu. Chlorofyl nicméně obsahuje hořčík, který, když je zapálen, způsobuje, že kouř je příliš ostrý a drsný. „Školením“ se tohoto do velké míry zbavíme.

Druhá výhoda curingu je, že umožňuje přesnější kontrolu vlhkosti. Sušení zbaví palice vody, což způsobí, že produkt je silnější a lépe hoří. Čím sušší ale palice je, tím více chuti a vůně ztratí – je tedy třeba dosáhnout rovnováhy a rozhodnout se, jaké jsou naše priority.

Když se palice přestanou sušit a začnou se „školit“ ve chvíli, kdy jsou už dost suché na to, aby hořely, ale ještě nehoří úplně dobře, jedná se o ideální stav.

Je běžně přijímáno, že následující technika přináší nejlepší výsledky. Pro tento proces by měly být používány vzduchotěsné skleněné nádoby. Palice jsou vloženy do těchto zavařovaček a jsou uchovány ve studeném, suchém místě mimo dosah slunečního svitu. Při dávání palic do sklenic je důležité dát si pozor, aby se moc nestlačily. Sklenice by měly být v prvním týdnu otevírány každý den při krátké kontrole, při které se zároveň palice pootáčejí. Po prvním týdnu se už jenom zavařovačky každodenně otevírají na půl hodiny zhruba po dobu tří až čtyř týdnů.