Breeding

Šlechtění je záměrná manipulace s druhy rostlin za účelem vytvoření požadovaných genotypů a fenotypů pro specifické potřeby.

Tato manipulace zahrnuje buď řízené opylování, nebo genetické inženýrství, případně obojí, s následnou umělou selekcí potomstva. Šlechtění rostlin často, ale ne vždy, vede k jejich domestikaci.

Tisíce let

Šlechtění rostlin se provádí již tisíce let – takřka od počátků lidské civilizace. Dnes je provozují vládní instituce i komerční subjekty po celém světě. Mezinárodní rozvojové agentury věří, že šlechtění nových plodin je důležitým krokem k zajištění potravinové bezpečnosti a rozvoji technik pro vývoj rostlin vhodných pro konkrétní prostředí.

Klasické šlechtění rostlin, konopí nevyjímaje, využívá cílené křížení úzce či vzdáleně příbuzných jedinců za účelem vytvoření nových variet či linií s žádoucími vlastnostmi.

Díky křížení se vlastnosti či geny z jedné variety či linie přenášejí do nového genetického prostředí. Například se zkříží jedna odrůda konopí, která je odolná proti plísním, s jinou, jež má vysokou výnosnost, ale proti plísni je více zranitelná. Cílem takového křížení je vytvořit odrůdu, jež bude disponovat vysokou odolností vůči plísni a současně neztratí onu vysokou výnosnost.

Zpětné křížení

Šikovný šlechtitel následně potomstvo tohoto křížení dále zkříží s původní varietou s vysokou výnosností, čímž zajistí, že nová odrůda bude mít co nejblíže k vysoce výnosné varietě (tzv. zpětné křížení). Potomstvo zpětného křížení se poté otestuje na výnosnost a odolnost proti plísni, rostliny s vysokou výnosností se dále rozvíjí.

Rostliny jedné odrůdy lze také křížit mezi sebou, čímž vznikají takzvané inbrední variety (podle anglického slova inbreeding – příbuzenské křížení) pro šlechtění.