Ganja

Když slyšíte slovo „ganja“, jako první se vám nejspíš vybaví rastafariánství. Toto náboženství vzniklo v třicátých letech minulého století na Jamajce a kombinuje protestantství s mysticismem a panafrikanismem. Vyznavači náboženství (rastové) používají ganju (konopí) za spirituálním a meditativním účelem. Je však zajímavé, že samotné slovo nemá původ v Karibiku, ale na indickém subkontinentu, konkrétně v sanskrtu.

Jak je tedy možné, že se slovo s indickými kořeny stalo tak běžně používaným v převážně jamajském náboženství? Odpověď leží v důležité roli, kterou tato rostlina hraje v určitých aspektech hindské kultury a společnosti a také v britské imperiální politice 19. století.

Ganja, rastafariánství a britský imperialismus

Britské impérium spojilo indický subkontinent (a tedy i slova pro konopí s původem v sanskrtu) a Karibik. V roce 1833 Britové zrušili otroctví, následkem čehož bylo potřeba pracovníků v rozsáhlých koloniích sahajících od Indie až po střední Ameriku. Tak se tedy Indové, často jako smluvní pracovníci, dostali na plantáže v mnoha různých oblastech, včetně Jamajky. Mezi lety 1845 a 1917 přivedli Britové do země téměř 40 tisíc indických smluvních pracovníků.

Slovo „ganja“ se na Jamajku dostalo míšením indické a jamajské kultury. Počátkem 20. století pak už byla ganja běžná u mladých jamajských plantážníků afrického původu. U této bezprávné skupiny se pak ujalo panafrické poselství rastafariánství. Mnoho pracovníků bylo přemístěno do chudších příměstských oblastí a rastafiánství hlásající spirituální užívání ganji, panafrikanismus a osvobození tak sílilo. V polovině 20. století pak už byla ganja důležitým prvkem anti-establishmentového hnutí, kterým se rastafariánství stalo.