CO2 olej

S tím, jak znalci konopí hledají čistější a kvalitnější suroviny, stoupá obliba dříve méně známých metod extrahování, protože se jimi získávají odlišné a lepší koncentráty. Jednou z těchto metod je superkritická fluidní extrakce, která se používá k produkci takzvaného „CO₂ oleje“.

Vaporizéry jsou stále citlivější na terpeny, a tak odborníci na extrahování využívají metody, které s vyšším obsahem terpenů počítají. Při tomto procesu výroby výtažků z konopí je superkritická fluidní extrakce ideální.

Kritická hranice

Superkritická fluidní extrakce (SFE) využívá zvláštní vlastnosti plynů, které se stlačují přes jejich kritickou hranici. Oxid uhličitý (CO₂) přitom bývá nejpoužívanějším plynem, protože svého kritického bodu dosahuje při teplotě 32 °C, která je dostatečně nízká, aby delikátní rostlinné terpeny a kanabinoidy nezničila či netransformovala na jiné látky. Tvar molekuly CO₂ navíc umožňuje, aby působila jako nepolární rozpouštědlo, tedy stejně jako butan nebo hexan.

Superkritická tekutina se chová jako tekutina a plyn současně. Prostupuje pevnými látkami jako plyn, ale přitom rozpouští sloučeniny jako tekutina. Tekutina nemá téměř žádné povrchové napětí, takže snadno proniká kutikulou trichomů konopí a rozpouští všechny oleje na své cestě.  Díky tomu, že superkritická fluidní extrakce extrahuje více terpenů, jsou výtažky většinou méně lepkavé a tekutější než při butanové extrakci, a tedy i dokonale vhodné pro stále populárnější „vape pens“ (tužkové vaporizéry).

Kromě výhod, které superkritická fluidní extrakce nabízí, pokud jde o selektivitu (schopnost volit extrakty různého složení ze stejného výchozího materiálu), je CO₂ také poměrně ekologicky šetrným a zdravotně nezávadným rozpouštědlem – na rozdíl od ropných derivátů butanu a hexanu či dalších.