Genotyp a fenotyp

Řada pěstitelů mnohdy nesprávně používá termíny genotyp a fenotyp. Pokusme se tedy rozptýlit nejasnosti, které ohledně těchto dvou pojmů panují a vnést do tohoto zmatku trochu světla.

V životě každého pěstitele v určitém bodě nastane chvíle, kdy je najednou nucen klást si otázky ohledně jednolitosti pěstovaných rostlin. K tomuto momentu dochází většinou hned po první sklizni a pak taky poté, kdy člověk opakovaně pěstuje tu samou odrůdu za stejných podmínek. Proč i v takových případech vypadá každá rostlina vypěstovaná z jedněch semen trochu jinak než ostatní?

Když na takovou či podobnou otázku nenalezne začínající pěstitel odpověď, logicky se rozhodne změnit dodavatele semen. Ti zkušenější však vědí, že tento fenomén, tedy variace mezi různými rostlinami jedné odrůdy, je něčím zcela přirozeným a změna dodavatele jej nijak neovlivní. Je nutné mít na paměti, že semena jsou produkty živých organismů a výsledky přirozeného šlechtitelského procesu, a proto jsou unikátní, stejně jako každý člověk, zvíře či rostlina na Zemi. Přestože nás neustále svádí nutkání veškeré věci okolo „škatulkovat“, v přírodě s takovým přístupem můžeme lehce narazit.

Genotyp a prostředí

Každý živý organismus je výsledkem evoluce, která funguje podle jednoho základního principu. Genotyp či genetický kód nese veškeré genetické informace ohledně růstu, vzhledu a všech vlastností, které později můžeme pozorovat. Je třeba pochopit, že genotyp či genetický kód není cosi tesaného do kamene. Spíše určuje určitou škálu potencialit. Jaké konkrétní části genotypu se aktivují, závisí hlavně na prostředí, ve kterém organismus žije. Interakcí mezi genotypem a prostředím vzniká fenotyp, což je fyzická podoba jistých genů, které se aktivovaly v důsledku konkrétního prostředí. Platí tedy tato velmi zjednodušená rovnice: genotyp (G) + prostředí (E) = fenotyp (P).