Chemotyp

Nejspolehlivějším způsobem, jak odhadnout účinky konopí, je na základně určení chemotypu. Klasifikace organismů a rostlin na základě přítomnosti chemických látek, které produkují, se pak nazývá chemotaxonomie. Konopí se podle obsahu hlavních kanabinoidů dělí na pět různých chemotypů.

Rozdíly mezi odrůdami s vysokým obsahem THC a odrůdami s vyšším obsahem CBD (např. technické konopí) zkoumají vědci na genetické úrovni jen něco málo přes jedno desetiletí. Pomocí testů na základě DNA lze přitom s velkou přesností odhalit genetickou spřízněnost a tím i odhadnout potenciální účinky.

Pět základních chemotypů

Již v roce 1973 vědci identifikovali tři základní chemotypy konopí: jmenovitě typ 1, jenž má vysoký obsah THC a zanedbatelný obsah CBD, typ 2 se středním množstvím THC i CBD a typ 3, který má vysoký obsah pouze CBD, jako je tomu třeba u technického konopí. Později byly identifikovány ještě další dva typy (někteří šlechtitelé a badatelé rozlišují ještě více): Typ 4 se středním až vysokým obsahem THC i CBD a k tomu THCV přes 5 %; a nakonec typ 5 obsahující i CBGM (kanabigerol monomethyl ether).

CBG matkou obou hlavních kanabinoidů

V současnosti už víme, že jak kanabinoidy v léčebných odrůdách, tak v konopí technickém se syntetizují z jedné kanabinoidní kyseliny, která tedy slouží jako jejich prekurzor – kyselina kanabigerolová (CBGA). Určitý genetický rozdíl umožňuje některým odrůdám z CBGA vytvářet kyselinu tetrahydrokanabinolovou (THCA), z níž později působením tepla, světla a času vznikne THC, zatímco jiné z ní vytvářejí kyselinu kanabidiolovou (CBDA), z níž se později stane CBD. Tento genetický rozdíl spočívá ve dvou aloenzymech, které se vytvářejí ze dvou dominantních genů nacházejících se ve stejné pozici na chromozomech konopí. Tyto aloenzymy pak z CBGA vytvářejí buď THCA, nebo CBDA.