OSN a Světová zdravotnická organizace volají po dekriminalizaci drog
Na konci prohlášení týkajícího se diskriminace dostupnosti zdravotní péče obě organizace požadují, aby členské státy provedly „revizi a zrušení prohibičních zákonů, které mají prokazatelně negativní dopad na zdraví lidí“. Členské státy nicméně v naprosté většině bohužel trvají na zachování současného stavu.
Mezi navrhovanými opatřeními byla i legalizace konzumace návykových látek a jejich držení pro osobní potřebu. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom apelovala už dříve na dekriminalizaci narkotik z důvodu masivního šíření viru HIV mezi neléčenými uživateli. OSN se oproti tomu doposud omezovala na vágní požadavky na řešení drogové krize založené na „moderních vědeckých poznatcích“.
Zvláštní zasedání k ničemu
Na loňském Zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN zaměřeném na drogovou problematiku potvrdili zástupci zúčastněných států navzdory námitkám řady zemí zachování stávajícího kriminálního statutu návykových látek.
Při příležitosti Mezinárodního dne boje proti drogové závislosti nicméně generální tajemník OSN a bývalý portugalský premiér Antonio Guterres minulý měsíc vyzval k řešení kritické situace pomocí prevence a léčby a ke zvýšenému důrazu na lidská práva.
„Navzdory rizikům a výzvám, jimž musíme při řešení tohoto globálního problému čelit, doufám a věřím, že jsme na správné cestě a společně můžeme přijít s vyváženou, koordinovanou a komplexní strategií, jež povede k prokazatelným a udržitelným výsledkům,“ prohlásil Guterres. „Z vlastní zkušenosti vím, že prevence a léčba mají smysl a přinášejí ovoce.“
Portugalská dekriminalizační zkušenost
Guterres byl portugalským ministerským předsedou v době, kdy země uvedla v platnost přelomový program dekriminalizace drog a přesměrovala ušetřené finanční prostředky do preventivních a léčebných projektů. Následkem těchto opatření je dnes počet úmrtí z předávkování v zemi jedním z nejnižších v Evropě a podařilo se také omezit šíření viru HIV mezi uživateli tvrdých drog.
Nelegální obchod s narkotiky je nicméně komplexním celosvětovým problémem. Ředitel Úřadu OSN pro drogy a zločin Jurij Fedotov z Ruska, který prosazuje (stejně jako ve své zemi) tvrdý represivní přístup, kladl ve svém projevu důraz na rizika spojená s pašováním: „Propojení mezi drogami, zločinností a terorismem je zcela nepopiratelné. Objevují se nové hrozby, například prudký rozmach zneužívání metamfetaminu a psychoaktivních látek, a staré problémy se nedaří uspokojivě řešit. S rozvojem technologií se vyvíjejí také nové obchodní strategie a na váze rychle získává kyberkriminalita, především takzvaný dark web.“
Txt: Jan Přívratský